Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše

Tohle se říkalo a bude říkat nejspíš vždy. A proč taky ne, když je to pravda. Muži nikdy nepochopí ženy a naopak ženy nepochopí mužskou logiku. Podle mužů jsou ženy komplikované a podle žen jsou všichni muži stejní. Možná proto bylo natočeno tolik filmů, kde si jeden přál být ženou nebo naopak a druhý den se ocitl v jeho těle, musel se potýkat s nástrahami běžných věcí, které jsou pro muže i ženy základní a nikdy se jim to nepodařilo hned první den. Nakonec pochopil druhou stránku, ať už ženskou nebo mužskou a díval se na věci jinak. Ženy si například stěžují, že je muž neposlouchá, je sobecký, zajímají ho jen jeho oblíbené věci, zapomene na výročí, v noci příšerně chrápe nebo nechá nádobí vedle dřezu a ponožky vedle koše na prádlo. I když to ženy otravuje, stále to jsou malé věci, které někdy donutí člověka se i pousmát.

Muži si mohou stěžovat na netoleranci ze strany žen, hlavně co se týká piva nebo fotbalu, nepochopení častého nakupování oblečení, rychlá změna nálad (a to i několikrát za den) nebo proč je zrovna ve středu bolí večer hlava. Samozřejmě existují i výjimky, kdy je žena rázná a tvrdá, a naopak muž zženštilý. Jenomže jak se říká – Všeho moc škodí, co myslíte?

Podle mě by chlap měl být prostě chlap, ale měl by mít svou světlejší a citlivou stránku. Měl by umět ženě otevřít dveře, koupit ji květinu jen tak, říct jí, jak jí to sluší, podílet se na chodu domácnosti. Stejně tak i žena by měla být nejlépe ženou, která o sebe nezapomíná pečovat, někam si zajde s kamarádkami nebo sama a poté nevyčítá muži, když si sem tam zajde taky na pivo s kamarády. A pokud by byl nějaký problém, je důležité o něm mluvit. Muži ho většinou neřeší, proto je to na nás, ženách. Kdyby k sobě byli partneři vice tolerantnější a ohleduplnější, ten známý výrok by možná ani neexistoval.